04/06/2020
Leťák letos
„Bude letos leťák?“ „Máš už vybrané filmy?“ „Měl bych pro tebe dobrý tip.“ Otázky přátel a známých dávají tušit, že Letní kino Chvalčov se za minulé tři sezóny stalo něčím, s čím se na Chvalčově počítá. Ostatně louce pod Kozincem se čím dál běžněji říká „kino“ nebo „leťák“ a čím dál méně „hřbitov“.
Letošní ročník přinese několik novinek. Tou první je, že vám pro začátek poskytneme jen program do konce července (máte ho na vnitřní stránce obálky Zpravodaje, tak si ho připíchněte na viditelné místo). Dvouměsíční skluz ve filmových premiérách způsobil, že filmy, které bysme mohli mít k dispozici v květnu, k dispozici v květnu nejsou, ale v červenci už možná budou – závěr sezóny tedy naplánujeme postupně přes léto. Součástí srpnového programu bude poprvé film na přání, další novinka. Hlasovat mohou návštěvníci kina během prvních dvou měsíců.
Dva poslední červencové večery budou specifické tím, že vám pustíme hned dva filmy – ne přes sebe, ale hezky po sobě. A pro ty spořivější bonus navíc – bude to za jedinou vstupenku. Uvidíme, jestli je to dobrý nápad… Letos se nám také nepodařilo najít nějaký slušný běhací film, který by opentlil již tradiční charitativní Běh do letního kina (pátek 3. 7.). Vynahradí vám to ale naživo herci Lukáš Hejlík a Alan Novotný. Provedou vás ve svižném tempu životním příběhem sprintera Usaina Bolta, který dal stovku pod deset a vyšla mu o tom knížka o 288 stranách (prý žádný literární skvost, ale Hrabal zase nebyl tak dobrý v atletice…). Na parketu letního kina tak poprvé dostane příležitost divadlo.
Dalším hostem pod Kozincem bude herečka Tereza Těžká, která uvede dokument V síti (čtvrtek 2. 7.), ve kterém si zahrála dvanáctiletou holku s účtem na sociálních sítích a vystavila se tak hnoji oplzlých návrhů, fotek a videí, kterým jsou dnešní mladí lidé vystaveni, aniž by to jejich rodiče donedávna příliš tušili. O svých zkušenostech s vámi po filmu podebatuje. Snad nám pro jeden večer prominete vážnější téma. Večery s hosty proběhnou v případě deště ve chvalčovském kulturáku.
Na viděnou pod Kozincem!
Pojďte na Sušila
Jménu Sušil se na Bystřicku nelze vyhnout. Nese jej jedna bystřická ulice, společenský dům a všechno v něm. Na Sušila se pod Hostýnem chodí sportovat, jíst nebo za filmy. Od minulého roku ale „jít na Sušila“ může znamenat také zúčastnit se happeningu, který pořádá spolek Kulturák.
Cílem happeningu je připomenout člověka, který se vedle svých závazků kazatelských, profesorských, společensko-politických a překladatelských věnoval ve svém volném čase po 30 let sběru lidových písní. Sušilův „vedlejšák“ vyústil v bichli seskupující texty, notové zápisy a poznámky k více než 2000 písní, které se v různých koutech Moravy zpívaly zhruba mezi lety 1830—1860. A také díky jeho práci se mohou zpívat i dnes, kdy lidové předávání a postupné proměňování písní už v podstatě vymizelo z našich životů. Mnoho dnešních souborů připomínajících starší tradice těží právě ze Sušilovy sbírky.
Náš happening na připomínku Sušila si bere za základ historku z konce jeho života. Sušil přijel do Bystřice léčit si svou chorobu v místních lázních, jak to dělal poslední léta, a vyjít zase na Svatý Hostýn. To se mu již ale roku 1868 nepodařilo. Ulehl v domku své neteře a po třech týdnech zde také zemřel. Proto místo něj podnikáme cestu na Hostýn my. A jelikož se Sušil věnoval folklóru, zveme si k výletu nějakou muziku, která nám hraje cestou, na různých zastaveních během cesty i na samotném vrcholu. Letos se jednalo opět o Horňáckou muziku Petra Mičky (znají ji ti, kteří se zúčastnili posledního Živého Betlému) – její primáš Petr Mička se pro příště ujme dramaturgie a bude vybírat další kapely. Zároveň letošní výpravu provázel slovem Ladislav Čumba, nevyzpytatelný konferenciér se zásobou nastudovaných témat, jehož snad nejlépe charakterizuje to, že jeho Wittgensteinova kniha faktů (inzerovaná pod zkratkou WKF) byla nominována na Cenu F. X. Šaldy pro nejlepší (vážnou) esejistickou knihu roku a zároveň vyhrála Švandrlíkovu cenu pro nejlepší humoristický román.
Letošního happeningu se i přes příslib prudkého deště zúčastnilo 70 – 100 lidí, jak zpod Hostýna, tak z větší dálky (ze Zlína, Brna, Horňácka, Prahy) a připoutal na sebe slušnou mediální pozornost (zprávy v Českém rozhlase, zpráva od ČTK, články v Právu, zahrnutí do kulturních tipů týdeníku Respekt). A stejně jako letos měl happening skvělou atmosféru, neboť poslechnout si živou kapelu uprostřed lesa nebo v mlze, která by se dala krájet, to má své kouzlo.
Příště tedy jistě půjdeme znovu. V sobotu 29. 5. 2021. Pojďte na Sušila s námi!
